Tarot výklad karet

Jak si užíváte zimu? Podotýkám takovou zimu, jak má vypadat… sníh, kupy sněhu, mráz, kluzké cesty, těch vrstev oblečení, rozžhavené radiátory či kamna, rýmu, horké nápoje, lyže, sáňky… Já Vám řeknu… mám radost. Velkou radost! Takovou zimu, protože pocházím z nížin, pamatuji opravdu z konce sedmdesátých let, když nám vyhlásili uhelné prázdniny. Jasně, pak kolikrát byl sníh a mráz, ale buď jsem si nevšimla, neměla čas všímat, neudělala taková zima na mě patřičný dojem anebo jsem se nechala vtáhnout do negativity ostatních, pro které je přirozený běh událostí „votrava“ a problém. Přitom v nížině, a kór ve velkém městě, jen co spadne jedna vločka, už se čistí chodníky i silnice, nebo se z toho vzhledem k teplotám stává rychle břečka (a je tu skvělý prostor pro kritiku, nadávání, depresi a problém).

Tady, když nám začalo padat, nejvíc se uklízelo u supermarketů a hřbitovuJ a silnice a chodníky i na dost frekventovaných trasách, jaksi zůstali pod sněhem. Protože jsem tu nová a vím, že tu jsou jiní lidé, vzala jsem to, jako že je to „normální“, že ti „horalové“ to až tak neprožívají a berou věci tak, jak přijdou… a vzala jsem je taky tak… Víte, že je to ohromná svoboda? Ano, i mně zalézá zima až do morku kostí, protože na to nejsem zvyklá a někdy se zahřát je více méně nemožné, brodím se či kloužu a soutěžím se sebou, jak rychle dokážu padnout J, ale když se podívám ven, nebo navzdory mínusovým teplotám razím pravidelně ven, tak cítím, jak mé osobní energie narůstají, jak jsem vnitřně nadšená, řekla bych jako v těch osmi/devíti letech při uhelných prázdninách.

Napadá mě, že každý z nás má kus života za sebou a prožil spoustu těžkých zážitků, ale ono opravdu není podstatné, co bylo. A marné čekat, na to, že bude líp. To, co bude, opravdu lze ovlivnit v tuto chvíli, vlastně prožívat jako prožívají malé děti. Radují se, nad čím dospělí lomí rukama, smějí se tomu, co dospělé přivádí v pláč a zoufalství, neřeší, jen žijí a užívají si, přijímají to, co přichází a takovým způsobem, jak to přichází, tedy pokud jim to otrávení dospělí také neotráví. Ale proč se otravovat, když je tak krásně… pokud tu krásu nevidíte hned, jděte teď k oknu, zavřete oči, otevřete okno a s dalším nádechem ty oči otevřete dokořán jako malé dítě, když vidí poprvé sníh… A ano, zase mám pravdu J … JE TO KRÁSA, JE TO SVOBODA, JE TO RADOST…

P.S.: Už to začínalo i nás být ušmudlané, tak jsem si říkala, že jsou dvě možnosti, buď aby to roztálo, což by byla škoda, nebo aby na to padlo dalších padesát čísel… už máme pět čísel nových… výborně!!! J