Pocit štěstí začíná být vymřelým druhem...
« BlogV posledních měsících se na mě hodně lidí obrací s tím, že jim jejich vztahy nefungují. Ne, neznamená to, že se rozcházejí, ale také to neznamená, že dokážou nalézt se svým protějškem společnou řeč a cestu, jež by je oba těšila. Jakýkoli krok vpřed se velice rychle vytrácí, naději střídá beznaděj. Kde je ta správná cesta?
Možná nejprve potřebujeme dojít k pochopení energií, které mezilidské a především partnerské vztahy nyní dlouhodobě ovlivňují. Ačkoliv jdeme vpřed, věci minulé nás ovlivňují a nyní jde o vyvážení mužského a ženského principu, jako již několikrát v předchozích obdobích napříč dějinami (a stále dokola dostáváme příležitosti tuto věc vyřešit). Neustále jsme ovlivněni ženskou emancipací počínající před dvěma stoletími, která nám (všem) měla pomoci od závislosti a přinést nám (opět všem) svobodu, protože ani jedno pohlaví nenašlo tu správnou cestu. Ale nebyli bychom to my lidé, abychom z krásné myšlenky nevytvořili boj a extrémní disharmonii.
Ženy vždy zůstanou ženami, i když zvládnou skály lámat, a muži vždy zůstanou muži, i když je bude bavit vyšívání.
Mužskou podstatou je akce (promyslet a jednat). Podstatou ženské energie je tvoření (udělat z toho to krásné a smysluplné… a ano pánové, i chutné).
Nyní to je tak, že ženy netvoří a muži uplatňují svou moc, chamtivost a potřebují mít nad vším kontrolu. Všichni tak vynakládají obrovské úsilí, které vede jen k únavě, vyčerpání, neuspokojení. Nic nefunguje, pocit štěstí začíná být vymřelým druhem.
Je na čase dokončit emancipaci. Emancipace nespočívá v tom, že žena zvládne všechno a muž to bude kritizovat. Emancipace je především osvobození, osvobození od zastaralých předsudků.
Pojďme se podívat na ten svůj protějšek novým způsobem. Nechme být to, jaký kdo je nebo není, co udělal nebo neudělal. Je tu muž, a je tu žena, a spolu dávají nějaký smysl. Možná hledání toho jejich společného smyslu, je ta správná cesta. Správná cesta k emancipaci, správná cesta k vyrovnání energií, správná cesta ke štěstí, aby „štěstí“ nebylo jen položkou mezi vymřelými druhy.
